Penzión Šerbin, Volosianka - Ščerbin

Ubytování snad někdy mohlo být i pěkné. Ale v současné době je už silně jeté a hlavně - rozhodně se nejedná o nějaký penzion! V podstatě je to "domek" sice ve stylu srubu, ale normálně obývaný majiteli a pokud se vyskytnou nějací turisté, opustí pan Alexandr postel (bohužel i včetně povlečení), zapůjčí vám ručník (též svůj) a jídlo vyrobí tak, že do hrnce s polívkou přidá víc brambor. Nicméně, pokud by zmoklý poutník zabloudil v horách a narazil by na pana Alexandra, tak by byl blahem bez sebe a děkoval nebi. My však, po třiceti (!!) konzultačních emailech, očekávali opravdu něco jiného!! Dohodnutá strava ve stylu ukrajinské kuchyně obsahovala 3 (slovy tři) konvice čaje z trávy pro 8 osob, k večeři polívku co dům dal, na snídani pohankovou kaši pocákanou kečupem (?)Ale to vše bychom překousali a navíc nám ani nic jiného nezbývalo, je to opravdu v horách - mnohem horší bylo, že nám na druhý den nasliboval odvoz k vlaku a suverénně se na to vykašlal!!! Prezentoval se jako majitel autobusu a nemá ani slepice, totálně nedůvěryhodný, ulhaný opilec. Způsobil nám tím obrovské komplikace a nesmírně náročné celodenní improvizační cestování!!!!!!!!!!!! A jako zlatý hřeb večera nám napočítal za nocleh 200 hr/os, polopenzi 100 hr/os, elektriku 75 hr/os. - na poměry ukrajinských horalů neuvěřitelná drzost! Bohužel kazí jméno všem skvělým přátelským lidem Zakarpatské Ukrajiny.

V penzionu Šerbin strávili jsme sice něco málo přes den, ale odjížděli jsme nadšení. Základem ubytovacích kapacit je velice vkusně a pohodově zařízená dřevěná chata, kde v přízemí je společenská místnost s jídelním stolem, křesly, televizí, rádiem a krbem. Nachází se zde rovněž sociální zařízení a kuchyňka. Na patře se nachází tři dvoulůžkové pokoje se společným sprchovým koutem a WC, vše rovněž velice pěkně zařízené. Další ubytovací kapacity, včetně postelí podestlaných slámou se nachází v oddělené chatce, kde je rovněž sauna. Manželé Saša + Aňa zde dokázali vytvořit velice příjemnou a pohodovou atmosféru a velice pozorně a přitom nevtíravě se o nás celou dobu starali. Zatímco se připravovala večeře, propůjčili nám jako průvodce své 2 bystré psy (plemeno západosibiřská lajka) a ti nás vedli okolními lesy a loukami, které nabízí krásné výhledy do údolí. Chutná večeře, následovaná posezením u krbu a popíjením piva, skvělá tečka za celým dnem. Další den ráno po snídani, vyrazili jsme opět do okolní přírody, tentokrát ve společnosti Saši a obou jeho psů. Dozvěděli jsme se spoustu zajímavých informací o živé i neživé přírodě v okolí a když jsme krátce po poledni odcházeli na vlakovou zastávku, bylo nám docela líto, že do tohoto penzionu jsme se v podstatě náhodou dostali až poslední den našeho putování Užanským národním parkem. Rozhodně doporučujeme !